Znak a prapor

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovnv projednal a doporučil návrhy znaku a praporu obce Bohuslavice ke schválení.

Rozhodnutí o udělení znaku a praporu je datováno 5. února 2004. Oba symboly jsou popisovány následovně:

Znak

Ve stříbro-modře děleném štítě nahoře červená kvádrovaná věž s cimbuřím, podložená dvěma zkříženými modrými noži hroty nahoru a ostřím dolů, s černými rukojeťmi se dvěma zlatými nýty, dole zlatá medvědí hlava se stříbrnými zuby a červeným jazykem.

Prapor

List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý. V bílém pruhu červená kvádrová věž s cimbuřím, podložená dvěma zkříženými modrými noži hroty nahoru a ostřím dolů, s černými rukojeťmi se dvěma zlatými nýty. V modrém pruhu zlatá medvědí hlava se stříbrnými zuby a červeným jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Autorem výtvarného návrhu znaku a praporu je heraldik Miroslav J. V. Pavlů.

Použité heraldické figury a jejich symbolika

Červená věž s cimbuřím na stříbrném štítě je původní mluvící znak rodiny Thurnů (věž = něm. Thurm), z níž pocházela patronka kostela Maria Rosalia hraběnka z Proskova, rozená hraběnka z Thurnu. Jejím nákladem byl postaven dnešní kostel. Věž také připomíná skutečnost, že kostel byl původně postaven bez věže.

Dva zkřížené modré nože, jimiž je věž podložena, jsou atributy sv. Bartoloměje, kterému je zdejší kostel zasvěcen. Symbolizují umučení světce, který byl odsouzen k tzv. perskému trestu smrti: z živého těla mu stahovali kůži a pak ho ukřižovali.

Zlatá medvědí hlava symbolizuje vladyky z Bohuslavic. Je převzata z pečeti Herše z Bohuslavic z roku 1387, který od roku 1385 do roku 1389 vlastnil Bohuslavice. Prodal je Záviši z Bohuslavic. Po něm vlastnil Bohuslavice Jakoubek z Bohuslavic. (Ze zápisů v ZDO, které jsou v tomto období dosti stručné, nelze určit původ a příbuznost vladyků z Bohuslavic.)

Modrá barva symbolizuje v heraldice vodu. Na obecním znaku modrá barva symbolizuje známé bohuslavické rybníky.